Národohospodářská prognóza Hospodářské komory

Letos české HDP vzroste o 1,2 % ve srovnání s těžkým rokem 2021. A to i přes souběh dopadů koronavirové krize a války, která je nyní na Ukrajině. Silná inflace dopadne nejen na firmy, ale i na domácnosti. Průmysl jako celek nebude paralyzován. Předpokladem je brzké ukončení války.

Novým impulzem bude spotřeba běženců z Ukrajiny, a to díky dovezeným vlastním finančním prostředkům i mimořádným sociálním dávkám. Zvýší se např. poptávka po potravinách, oblečení pro děti i po vybavení domácností. Růst spotřeby nebude působit protiinflačně, zato však bude podporovat výrobce a prodejce řady položek spotřebního koše, a tedy hrát v omezené míře i prorůstovou roli.Křehký růst ekonomiky bude v prostředí velkých nejistot tažen dvěma procesy – vyšší spotřebou domácností a kladným příspěvkem zahraničního obchodu. V prostředí očekávaného dalšího růstu cen a doposud nevypuštěného polštáře covidových úspor, i přes pokles reálných mezd budou mnozí spotřebitelé spíše nakupovat než dále odkládat spotřebu.

Pokud jde o pozitivní vliv zahraničního obchodu, nepředpokládáme soustavné masivní intervenční nákupy české měny ze strany centrální banky. Koruna však za celý letošní rok v průměru neposílí ani v důsledku předpokládané průběžné realizace politiky zvyšování úrokových sazeb. Nepříliš silná koruna sice nebude výrazněji tlumit importovanou složku inflace (vysoké ceny dovážených vstupů), zato však bude působit proexportně. Udržení vývozního potenciálu je zvláště důležité v letošním roce, kdy předpokládáme rekonstrukci zpřetrhaných globálních dodavatelsko-odběratelských řetězců. České firmy mají reálnou šanci na dlouho obsadit uvolněné články.

Válečný konflikt se projeví na českém trhu práce, např. změnou struktury zahraničních pracovníků – odchozí kvalifikované ukrajinské muže mohou jen z části saturovat příchozí ženy v rámci migrační vlny. V letošním roce nicméně bude nadále pokračovat převis poptávky po pracovní síle nad její nabídkou, včetně strukturálních nerovnováh.

Letošní relativně vysoká 13% míra inflace je z velké části dovezená (ceny energií, materiálů, součástek a dalších vstupů), má však i domácí původ – zejména se jedná o ceny bydlení a mandatorní a kvazimandatorní výdaje státního rozpočtu, jako jsou důchody a další sociální dávky (včetně těch nových pro běžence) a platy zaměstnanců veřejného sektoru. Předpokládáme, že hrozícímu riziku ještě vyšší inflace zabrání svou efektivní měnovou politikou ČNB.

Problémem cenového vývoje nejsou maloobchodní ceny samy o sobě, ale jsou jím zejména ceny výrobců. Přestože se v podstatě všem tuzemským firmám zvyšují ceny vstupů, a to velmi výrazně, z  šetření vyplývá, že zdaleka ne všichni podnikatelé plánují zvýšení cen u své vlastní produkce. Nemalá část firem totiž přistoupí ke snížení svých marží, což se týká především menších firem. Růst cen vstupů se tak v plné míře nepromítne do spotřebitelské inflace, ale přístup podnikatelského sektoru bude dopady tohoto růstu na spotřebitele tlumit.

Křehkost predikovaného růstu je dána nejen nejistotou ohledně dalšího vývoje válečného konfliktu na Ukrajině, dostupnosti energetických vstupů a epidemického vývoje. Růst totiž může být již v druhé polovině letošního roku zpomalen, resp. zastaven v důsledku reakce podnikatelského sektoru na implementaci klimaticko-energetických plánů EU a na praktické zavádění evropské regulace spojené s udržitelnou správou a řízením společností a s náležitou péčí v dodavatelských řetězcích.